Kalendář Eurocentra

Po Út St Čt So Ne
1 2 3 4 5
6 7 8 9 10 11 12
13 14 15 16 17 18 19
20 21 22 23 24 25 26
27 28 29 30 31

Mapa Eurocenter


eurolisty

Novinky z Euroskopu

V Plzeňském a Jihočeském kraji se návštěvníci seznámili s Ostrovními perlami Středomoří

V únoru se uskutečnily v Plzeňském a Jihočeském kraji přednášky s názvem „Ostrovní perly Středomoří“ u příležitosti chorvatského předsednictví Radě EU. Cestovatelské besedy odhalující přírodní a kulturní krásy chorvatských, ale i dalších středomořských ostrovů se těšily jako již tradičně obrovskému zájmu.

V Rokycanech se beseda uskutečnila ve spolupráci s Městskou knihovnou Rokycany a v Českých Budějovicích s galerií Měsíc ve dne. Průvodkyněmi návštěvníků po kouzelných místech s písečnými plážemi a průzračně čistým mořem, právem označovaných jako „Karibik Středomoří“, byly opět zaměstnankyně Eurocenter Plzeň a České Budějovice. Na samotný úvod nejprve představily Eurocentra a přiblížily institut předsednictví Radě EU. Chorvatsko, coby zatím nejmladší člen Evropské unie, se svého předsednictví v první půlce letošního roku ujalo vůbec poprvé. Jako své motto si zvolilo slogan: „Silná Evropa ve světě výzev“. K těm hlavním patří především lednový brexit a také vyjednávání o víceletém unijním rozpočtu na období 2021-2027.

Chorvatsku patří 1185 ostrovů v Jaderském moři. Posluchači se blíže seznámili s těmi největšími a nejlidnatějšími z nich. Svou rozlohou za největší byl považován ostrov Krk až do roku 1993, kdy bylo novým měřením zjištěno, že stejnou rozlohu, a dokonce o malinko větší, má i sousední Cres. Zajímavá historická souvislost existuje mezi Krkem a českými dějinami. Na Krku od 12. století téměř až do konce 17. století vládl chorvatský rod knížat Frankopanů, který byl od konce 15. století podřízen benátskému dóžeti poté, co se stal ostrov majetkem Benátské republiky. Jeden z představitelů rodu, Bartol VIII., roku 1336 osvobodil pozdějšího českého krále Karla IV. ze zajetí benátských pirátů, a tak navázal diplomatické styky, díky nimž pak byli povoláni chorvatští mnichové glagoláši k založení Emauzského kláštera v Praze. Na Krku se používalo, na rozdíl od jiných slovanských území, hlaholské písmo až do počátku 19. století. Místní vzácnou hlaholskou památkou je Bašská deska z Jurandvoru u Bašky pocházející z 11. století. Naopak jedna z nechvalných kapitol dějin Chorvatska se odehrála na ostrově Pag, kde za 2. světové války zřídili chorvatští ustašovci koncentrační tábor, v němž roku 1941 povraždili osm tisíc lidí (Srbů, Židů a komunistů). Od starověku dodnes je však ostrov významným exportérem soli, výroba soli na Pagu představuje dvě třetiny celkové produkce soli. Ostrov je rovněž proslulý produkcí ovčího sýru (Paški sir) ojedinělé chuti, kterou získává díky specifické stravě tamních ovcí, v níž se vyskytuje tymián, rozmarýn či šalvěj. O dalším ostrovu Hvar se říká, že na něm roste nejvoňavější levandule v celém Středomoří. Oproti tomu Korčulu proslavil slavný světoznámý cestovatel Marco Polo. Obyvatelé ostrova tvrdí, že se zde známý mořeplavec narodil a žil. Návštěvníci Korčuli tak mohou navštívit jeho dům, ve kterém bylo v roce 2012 vybudováno muzeum Marca Pola. Muzeum má návštěvníkům přiblížit důležitého momenty ze života tohoto slavného cestovatele. Posledním ze zmíněných ostrovů byl ostrov Rab, který je přezdívaný „ostrovem slunce“ a stejnojmenné město je považováno nejen za jedno z nejkrásnějších měst na chorvatském pobřeží, ale pro své mimořádně zdravé a bezprašné ovzduší prosycené mořskou solí obdrželo status klimatických lázní a je ideálním místem pro alergiky a astmatiky.

Návštěvníci přednášek prostřednictvím snímků zavítali i na další ostrovy ve Středozemním moři. Nejprve se podívali na Mallorku. Ostrov Mallorka je největším Baleárským ostrovem a je přezdívaná „perlou Středomoří“. Hlavním městem je Palma de Mallorca, která je oblíbeným evropským městem. Návštěvníci mohou v Palmě obdivovat nejslavnější stavbu na ostrově - katedrálu La Seu. Katedrála je unikátní díky promyšlenému systému přirozeného osvětlování a právem se jí říká katedrála světla. Nad hlavním oltářem se vyjímá veliké rozetové okno, které je svého druhu největší na světě. Další významnou památkou v Palmě je Castell de Bellver. Tento hrad se zapsal do historie coby nejnedobytnější pevnost v Evropě.  Hrad však sloužil spíše jako vězení a díky svému kruhovému půdorysu a velkému otvoru ve střeše získal přezdívku polévkový hrnec. Z přírodních atraktivit mohli účastníci přednášek obdivovat nejnavštěvovanější místo na severu Mallorky – poloostrov Formentor s majákem, který je nejsevernějším bodem celého ostrova. Při návštěvě tohoto místa se návštěvníkům naskytnou impozantní pohledy do okolí a při dobrém počasí lze dohlédnout až na sousední ostrov Menorcu. Přednáškovou cestu po Mallorce jsme zakončili ve městě Manacor, které je známé výrobou perel. Ačkoliv se jedná o perly umělé, tak se vyrábějí z přírodních surovin a jsou potažené esencí z pravé perleti. Leskem, váhou, šarmem a hedvábným třpytem mohou směle konkurovat svým sestrám vzešlým z útrob perlorodek.

Z Mallorky zavedly přednášky návštěvníky na Korsiku, hrdý ostrov spadající pod Francii, kde jsou však i dnes silná autonomistická hnutí. Korsika je právem přezdívaná jako „Ostrov krásy“ nebo také „Pohoří v moři“. Dokonce Řekové, kteří roku 564 před naším letopočtem založili dnešní hlavní město Ajaccio a znali spoustu ostrovů, nazvali Korsiku „Kalliste“ – „Nejkrásnější“. Na ostrově najdeme známou horskou trasu GR 20, na níž lze podniknout nejkrásnější hřebenovou túru Evropy a která svým celkovým převýšením jedenáct tisíc metrů patří k nejobtížnějším na světě. Unikátní oblast skalních útvarů z červené žuly a útesů, spadajících přímo do moře, Calanche je zapsaná na seznam světového dědictví UNESCO. Kromě přírodních krás oplývá Korsika rovněž kulturními památkami. V hlavním městě Ajacciu je většina z nich spjatá se zdejším rodákem Napoleonem Bonapartem – a už jde o jeho rodný dům, několik pomníků s jeho sochami, či katedrálu Notre-Dame-de-la Miséricorde ukrývající křtitelnici, v níž byl Napoleon pokřtěn, a Chapelle Impériale se sarkofágy císařské rodiny včetně obou Napoleonových rodičů. Obecně však Korsičané Napoleona příliš v lásce nemají, protože kopal za Francii. Přitom jeho otec, právník Carlo Buonaparte, na popud přítele, národního hrdiny Pasquala Paoliho, sepsal korsickou demokratickou ústavu, která předběhla dokonce o několik let ústavu americkou či francouzskou. Paoli bojoval v čele korsických vlastenců proti Janovské republice, jíž tehdy ostrov patřil, a získal pro Korsiku de facto na 14 let svobodu. Když Janované prodali v květnu 1768 ostrov Francii, pokračoval Paoli v boji dále tentokrát proti Francouzům, ale po roce byl drtivě poražen a musel emigrovat do Velké Británie. Carlo Buonaparte pak v posledních letech svého života deklaroval sounáležitost Korsiky s Francií a odmítal návrat Paoliho. Svobodné srdce ostrova dodnes nejvíce tluče ve vnitrozemském Corte, které bylo Paoliho městem, kde nechal hlasovat o ústavě a založil univerzitu. Na jejích zde si můžeme i dnes přečíst nápis: „So cursu ne sofieru“ (Jsem hrdý, že jsem Korsičan). Naopak pobřežní letovisko na severozápadě ostrova Calvi bylo vždy věrné Janovu a otce vlasti Paoliho nenásledovalo. U vchodu pevnosti, vypínající se nad městem, o tom svědčí nápis: „Civitas Calvi semper fidelis“ (Občané Calvi byli vždy věrní). Obyvatelé Calvi se však pyšní tím, že se prý v jejich městě měl ve skutečnosti narodit janovský mořeplavec Kryštof Kolumbus.

Z města Bonifacio, jehož domy zdobí jako pestré tečky křídové pobřeží na jihu ostrova a o němž francouzský básník Paul Valéry napsal: „Co se týče krásy, je Bonifacio hlavním městem ostrova“, vyjíždějí výletní lodě na žulové ostrůvky Lavezzi a Cavallo, které působí jako kamenné kupy uprostřed moře. Tyto drobné ostrovy exotické krásy patří k malému souostroví v Bouches de Bonifacio, průlivu, který odděluje Korsiku od Sardinie. Lavezzi a Cavallo jsou francouzské, kdežto La Maddalena a San Stefano jsou již italské. Souostroví La Maddalena tvoří celkem sedm ostrovů, z nichž obydlený je pouze ostrov La Maddalena. Z něj je možné dostat se po hrázi na ostrov Caprera, kde bydlel revolucionář a národní hrdina Giuseppe Garibaldi, který tu našel i místo posledního odpočinku, z nějž se stal pro Italy jakýsi národní svatostánek. Na severu Sardinie je hlavním centrem turistického ruchu město Alghero s mysem Capo Cáccia, kam plují výletní lodě s turisty, kteří chtějí navštívit Grottu di Nettuno. K ní vede kolem skalnatého výběžku „kozí stezka“ s 654 schody. V dřívějších dobách se lidé domnívali, že fascinující krápníková jeskyně s jezírkem je mytickým obydlím vodních nymf, a proto ji pojmenovali Neptunova jeskyně. Na východním pobřeží Sardinie se nachází ostrov Tavolara, který je královstvím. Kilometr široká, čtyři kilometry dlouhá a 564 metrů vysoká je mohutná skála na tomto ostrově, která se zvedá z moře jako hřbet pravěkého vodního netvora. Když koncem 19. století navštívil Tavolaru sardinsko-piemontský král Karel Albert Sardinský, který tu chtěl lovit kozy, odvděčil se za pohostinnost jedinému obyvateli ostrova, korsickému rybáři, tím, že mu ostrov přenechal a povýšil jej na tavolarského krále – od té doby všichni králové ostrova jsou potomky tohoto rybáře v přímé linii. Ve střední části východního pobřeží Sardinie se zvedají nejvyšší vrcholy pohoří Supramonte, které zasahuje až k zálivu Golfo di Orosei. Záliv se pyšní nejvyšším pobřežním srázem na Sardinii a pohoří Supramonte soutěskou Gola Su Gorruppu, která patří svou hloubkou 426 metrů k nejhlubším v Evropě. Golfo di Orosei je považovaný za nejdelší nezastavěný úsek pobřeží v celém Středozemním moři, přičemž některé vyhlášené zátoky jako třeba Cala di Luna jsou přístupné pouze člunem. V nitru pohoří Supramonte je ukrytá prastará sardinská osada Nuragů, podle níž Renato Soru, někdejší prezident Sardinie a zakladatel poskytovatele internetových služeb Tiscali, pojmenoval svou firmu – Tiscali. Kultura Nuragů existovala na Sardinii zhruba od 18. století před Kristem do 2. století našeho letopočtu. K jejím typickým stavbám patřily zejména nuragy, kamenné věže ve tvaru komolého kužele, jichž se na ostrově dochovalo kolem sedmi tisíc. Kamenné balvany a kvádry tvořící nuragy jsou na sebe naskládané bez malty či jiných spojovacích materiálů, a to až do několika pater. Nejznámějším komplexem nuragů je Su Nuraxi di Barumini, který je zapsaný na seznamu světového dědictví UNESCO. Tato vesnice Nuragů čítá kolem dvou set kruhových staveb, které svým uspořádáním připomínají obrovský včelí úl. Objevil ji až v 50. letech 20. století sardinský archeolog Giovanni Liulli. Hlavním a největším městem Sardinie je Calgiari na jihu ostrova. I v jeho okolí najdeme lagunová jezera a saliny, kde hnízdí četné druhy ptáků včetně „sa genti arrubia“ (červeného lidu), jak Sardiňané nazývají pro ostrov typické plameňáky. 

Závěrem účastníci besed ochutnali nachystané tematické občerstvení a poslechli si zajímavosti o jednotlivých kuchyních. Dozvěděli se tak například, že ačkoli typická jídla jednotlivých ostrovů se do značné míry shodují s kuchyněmi zemí, pod něž ostrovy spadají, mají i svá specifika, jako je třeba sardinský sýr „casu marzu“ (shnilý sýr), který se konzumuje ve vysokém stadiu rozkladu a s živými larvami. 

V Rokycanech jsme přednášky „Ostrovní perly Středomoří“ rozdělili na tři části, na druhou se mohou návštěvníci těšit 16. března a třetí 20. dubna. Kromě výše zmíněných chorvatských ostrovů, Mallorky, Korsiky a Sardinie je přednášky seznámí navíc ještě se Sicílií.

 

Autor: Jana Němcová, Eurocentrum Plzeň s přispěním Kateřiny Patákové, Eurocentrum České Budějovice
Akce Eurocentra
Právě pro Vás připravujeme další akce.












VLADA MMR Euroskop.cz NK EPO Evropa Jsi Ty