Kalendář Eurocentra

Po Út St Čt So Ne
1 2
3 4 5 6 7 8 9
10 11 12 13 14 15 16
17 18 19 20 21 22 23
24 25 26 27 28 29

Mapa Eurocenter


eurolisty

Novinky z Euroskopu

V Plzeňském a Jihočeském kraji odkrývali návštěvníci Perly Finska

Na přelomu listopadu a prosince se uskutečnily v Plzeňském a Jihočeském kraji přednášky s názvem „Perly Finska“ u příležitosti finského předsednictví Radě EU. Cestovatelské besedy odhalující přírodní a kulturní krásy Finska se těšily jako již tradičně obrovskému zájmu.

V Rokycanech se beseda uskutečnila ve spolupráci s Městskou knihovnou Rokycany a v Českých Budějovicích zase s Jihočeskou vědeckou knihovnou. Průvodkyněmi návštěvníků po zemi tisíců jezer, kde se nachází více saun než aut, byly opět zaměstnankyně Eurocenter Plzeň a České Budějovice. Na samotný úvod nejprve představily Eurocentra a přiblížily institut předsednictví Radě EU. Finsko se svého předsednictví v druhé půlce roku 2019 ujalo již potřetí.

Ve finštině zní název země „Suomi“. Posluchači se dozvěděli dvě teorie výkladu etymologie tohoto slova, podle nichž se buď jedná o složeninu s významem „bažinatá země“, nebo odvozeninu od prabaltského slova „země“. Každopádně Finsko je nejen zemí s více než 188 000 jezery, která pokrývají desetinu území, ale hojně se zde vyskytují i bažiny či rašeliniště, které zabírají dokonce čtvrtinu území. Přestože Finsko je svou rozlohou osmou největší zemí v Evropě, se svými pěti a půl miliony obyvatel má naopak nejnižší hustotu osídlení v Evropské unii. Na rozdíl od svých sousedních severských států je Finsko rovinatou zemí, nejvyšší hora Halti měří jen 1328 metrů, její o 35 metrů vyšší vrchol se nachází v Norsku. Norové proto zamýšleli darovat vrchol hory Finům ke stému výročí jejich nezávislosti v roce 2017, ale kvůli právním problémům s ústavou z toho sešlo. Nicméně i bez tohoto vrcholu je Finsko dle zprávy OSN nejšastnější zemí světa.

Finsko téměř sedm set let od 12. století příslušelo ke Švédskému království. Počátkem 19. století ho pak dobyly armády ruského cara Alexandra I., který ustanovil Finsko velkoknížectvím v personální unii s carským Ruskem a prosazoval v něm finštinu, aby se zpřetrhaly vazby se Švédskem. Po Říjnové revoluci v Rusku pak Finsko vyhlásilo koncem roku 1917 samostatnost. Za druhé světové války Finsko dvakrát bojovalo se Sovětským svazem, aby si udrželo svou nezávislost. V novodobých dějinách vstoupilo roku 1995 do Evropské unie a v roce 1999 dosáhlo prvenství v zavedení eura. První zemí světa s eurem se však stalo díky časovému posunu, a tak bylo jen o hodinu rychlejší než ostatní státy eurozóny.

Návštěvníci přednášek se prostřednictvím snímků i videa seznámili z turistických cílů nejprve s Helsinkami, které jsou po islandském Reykjavíku druhým nejsevernějším hlavním městem na světě. Založil je v 16. století švédský král Gustav I. Vasa, ale o necelé století později bylo město přesunuto na nynější místo. Původně Helsinky ležely o několik kilometrů severovýchodněji, kde však byla spousta bažin a nebylo možné vybudovat tak velký přístav. V polovině 18. století se začala na ostrůvcích před přístavem stavět námořní pevnost Sveaborg (v překladu Švédský hrad), která měla Helsinky bránit před ruskými vojsky, před nimiž však počátkem 19. století během napoleonských válek kapitulovala. Finsko pak bylo připojeno k Rusku jako autonomní velkoknížectví a Alexandr I. rozhodl roku 1812 o jmenování Helsinek hlavním městem místo původního Turku, které bylo příliš vzdáleno od Petrohradu. Válkou zničené město bylo přestavěno v neoklasicistním stylu, v němž tak vzniklo celé ústřední Senátní náměstí s dominantou Helsinek – evangelickou katedrálou na vyvýšeném místě. K dalším důležitým církevním stavbám Helsinek patří pravoslavná Uspenská katedrála v pseudobyzantském slohu, připomínající staroruské kamenné chrámy, a ojedinělý skalní kostel Temppeliaukio, který byl vytesán v žulové skále a dokončen v roce 1969. V této stavbě vládne díky jen nahrubo opracovaným skalním stěnám jedinečná přírodní atmosféra. Není divu, že je cílem mnoha turistů – stejně jako dříve zmiňovaná pevnost Sveaborg, která až po získání nezávislosti Finska dostala své dnešní jméno Suomenlinna (v překladu Finský hrad).

V souvislosti s Helsinkami nemohly být opomenuty ani obdivuhodné výkony Emila Zátopka, které tam tento legendární československý atlet předvedl na letních olympijských hrách v roce 1952. Podařilo se mu nejprve vyhrát běh na 10 km, následně se propracoval v poslední zatáčce ze čtvrtého místa na první v běhu na 5 km. Ve stejný den (a dokonce téměř i ve stejnou hodinu) vybojovala zlato v hodu oštěpem i jeho manželka Dana, což byl nebývalý úspěch obou partnerů z manželského páru na stejné olympiádě. Nakonec se Zátopek přihlásil ještě na maraton, který sice v životě neběžel, ale dokázal v něm odrovnat všechny své soupeře, a překonat dokonce také olympijský rekord. Díky svým parádním atletickým výkonům se stal hrdinou finských fanoušků, kteří záměrně zkomolili jeho jméno na verzi Satupekka – Pohádkový Péa.

Z Helsinek zavedly přednášky jejich návštěvníky do Laponska a jeho národních parků. Dále se dozvěděli něco více o polární záři a podívali se na ni ve videu. Řeč pak byla také o Rovaniemi, rozlohou největším městě Evropy, a jeho unikátním muzeu věnovaném Arktidě. Nedaleko Rovaniemi se pak nachází polární kruh, kde leží vesnice Santy Clause, která nabízí spoustu zajímavých atrakcí včetně třeba jízdy na sněžném skútru mezi stádem sobů.

Závěrem účastníci besed ochutnali nachystané tematické občerstvení a poslechli si zajímavosti o finské kuchyni. Dozvěděli se tak například, že Finsko je první na světě ve spotřebě kávy na hlavu, a navzdory chladnému podnebí jsou Finové dokonce i největšími konzumenty zmrzliny v Evropě.

Autor: Jana Němcová, Eurocentrum Plzeň
VLADA MMR Euroskop.cz NK EPO Evropa Jsi Ty